Mugcake, aneb kouzlo v hrnečku

17. července 2017 v 19:13 | Christa
Ahojky!
Tak je to tu, můj experiment z kuchyně.Dnes to nebude nic jiného než zdravý mugcake!

CO TO VLASTNĚ MUGCAKE JE?
Je to doslova buchtička, koláček, dortík v hrnečku.Zkrátka taková rychlovka, která se hodí například na snídani a zvládne ji úplně každý.Nejlepší na tom je, že mugcake si můžete udělat na nekonečné množství způsobů, a to jak slaný, tak i slaný.Recept je opravdu snadný, neotálejme tedy a pojďme na to!

POTŘEBUJEME:
1PL kukuřičné mouky
2PL ovesných vloček
1PL kokosu
špetka soli
1/2ČL skořice
1ČL kypřícího prášku
1PL chia semínek
1 vejce
1/2 rozmačkaného banánu
1/2 nastrouhaného jablka
1ČL - 2ČL medu (podle toho, jak moc máte rádi sladké)
1PL bílého jogurtu

POSTUP:
Oloupeme a nastrouháme požadované množství jablka.Ve větším hrnečku pořádně promícháme suché ingredience a k nim dále přidáme i ty mokré.Vše opět řádně promícháme.Poté už jen stačí dát hrneček do mikrovlnné trouby na 2:30 - 2:45 minuty.Hotový mugcake vyklopíme a můžeme dle libosti dozdobit například čerstvým ovocem.
(Já buchtičku přelila bílým jogurtem, ozdobila jahodou, červeným rybízem, nakrájela zbytek jablka, rozmačkala zbylou polovinu banánu a vše završila skořicovým posypem.)

PŘEJI DOBROU CHUŤ! :)
 

Tohle není můj hlas!

17. července 2017 v 10:44 | Christa
Ano, přesně takto zní téma týdne...
Co mě napadne?Bohužel, jako první to špatné, ten dým, co se pohybuje po světě, ten kouř, kterého se nelze zbavit.
Konzervativnost, neoriginalita, přetvářka, pravidla, strach.
Dovolím si říci, že každý se již s těmito slovy setkal a s největší pravděpodobností i osobně.Jejich nepřetržitá ozvěna se rozlévá všude kolem nás, ovlivňuje denně naše životy.Proč?Proč se někdo například snaží být tím, kdo není?Samozřejmě nemám namysli namotivovaného člověka, co si jde za svým i přes mrtvoly, má svůj cíl, ale toho, kdo se bojí být, byť jen trochu, jiný, toho, kdo si hraje se svým okolím, jak se mu zlíbí, jen proto, aby se líbil ostatním.Pravdu a příčinu lze hledat v tolika objektech, ovšem já ji vidím jasně jen v jednom.Dnešní společnost.Pojďme se na to podívat trochu z jiného hlediska.

Dnešní společnost je plná samých ideálů, dokonalosti, téměř bezchybných lidí, kteří oplývají takovou a makovou pohavou.Vidíme je všude, na televiznich obrazovkách, obrazovkách našich počítačů, laptopů, na přehlídkových molech.Jsou popisováni a představováni jako ti dokonalí, ti, co ,,vládnou světu''.Jednodušše řečeno, buď jako oni a v životě se budeš mít dobře.No a jaká je odezva?Lidstvo všemu uvěří, vidí jen jednu pravdu a jede podle zajetých kolejí, přitom si ani neuvědomuje, že i tito lidé se vždy nemusí mít dobře, to už je ale trochu jiná věc.Máme tu tedy společnost, která se jen předhání, kdo bude mít ,,více trendy módní kousek."Bez ohledu na to, zda mu onen kousek sedí, nesedí, odpovídá jeho povaze, hlavně, že je in.Toto chování lze výborně vypozorovat i ve školním kruhu.Určitě i Vy máte/měli jste ve škole třídního kašpárka, guru, pařmena, zkrátka baviče třídy.Určitě většina znás se s ním chtěla bavit a být jeho největší přítel na život i na smrt, přesto, že jsme neoplývali a neprosazovali humor, jaký on.Chtěli jsme něco, o čem jsme byli přesvědčeni, že nás udělá šťastnými.No ale co si budeme povídat, pokud se tak stalo, né vždy nás to naplňovalo.Necítili jsme ten příjemný pocit, jenž se rozlévá po celém těle.A proč?No protože to nejsme my, nebyli jsme to my.
A tím se lze opět vrátit na začátek.Proč chceme být někým jiným, když máme ten dar originality, když můžeme být sami sebou, dělat to, co nás baví a co nás naplňuje?Není třeba se řídit nějakými pravidly společnosti.Věřte mi, hlavním cílem, tedy alespoň pro mě, je být šťastná.Chci dělat věci, co baví mě, chci nosit oblečení, co se líbí mě...bez ohladu na to, co si o mě pomyslí ostatní.Pokud mě baví zpívat, nehledě na můj nepříjemně znějící hlas, budu si zpívat.Vždyť je to přeci můj život, ne ničí jiný.

A proto, položte si jen jedinou otázku: Jsem teď doopravdy šťastný?

Na závěr opravdu pěkný a pravdivý citát, který, dle mlého názoru, s tímto tématem souvisí:"Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme."
Romain Rolland

Tímto článkem samozřejmě nechci tvrdit, že jsou tací všichni, to určitě ne.Je spíše určen těm lidem, kteří stále hledají tu odvahu ukázat své já.Mezi ně se i z části mohu zařadit sama.Nebojte, jednou to přijde, s vaší pomocí své já dostanete na povrch.Jen si musíte věřit a odporstit se od okolních pravidel a mínění.

Toť vše, co mě napadne pod tímto slovním spojením:
,,Tohle není můj hlas!"
...

Kam dál

Reklama